"Když já nevím, jak si mám lehnout. Táta mi říká, že mám spát na boku, a paní učitelky mi říkají, že mám spát na zádech. Já jsem z toho úplně zmatená!"

Umím složit rubikovu kostku. Tamarka měla dovoleno vybrat si jen jednu malou hračku. Takže neomylně sáhla po té, se kterou si stoprocentně nebude hrát. A nepochybně předem věděla, že si s ní stoprocentně budu hrát já. Když následující neděli odcházela na týden k tátovi, kladla mi na srdce: "Když tu kostku složíš, budu na tebe pyšná." Odolali byste?...

"Až poletím do vesmíru, tak se tam budu vznášet, protože ve vesmíru není komplikace." Chtěla říct gravitace, ale na druhou stranu moje dcera se málokdy mýlí...

Moje čtyřletá dcera už dva měsíce nechodí do školky. A každý druhý týden, kdy je se mnou, jsem jí vším. A to doslova... Maminkou, babičkou, dědou, domácími zvířátky, pejsky Fabiánem a Lucy a také asi deseti kamarády (Antonínem, Teem, paní učitelkou Eliškou, Aničkou, Honzíkem, Johankou...). Všichni vyžadují neustálou intenzivní péči o duševní...

Vypravěči

27.03.2020

Po převratech a kotrmelcích, které se v mém životě udály v loňském roce, se pravidelně ocitám v situacích, kdy problémy a okolní děje nahlížím z mnoha úhlů pohledu. Někdy až z nezdravě mnoha.

"Mozek je obdivuhodný orgán: začíná pracovat, jakmile ráno vstaneme, a nepřestane, dokud nepřijdeme do práce." (Robert Lee Frost)

© 2020-2022 To je život... podle Pavlíny Sobolové. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!