"Až poletím do vesmíru, tak se tam budu vznášet, protože ve vesmíru není komplikace." Chtěla říct gravitace, ale na druhou stranu moje dcera se málokdy mýlí...
Ona totiž gravitace je sakra velkou komplikací. Wikipedie o gravitaci říká:
"Gravitace, gravitační interakce je univerzální silové působení mezi všemi formami hmoty a právě tím se odlišuje od všech ostatních interakcí. Gravitační interakce je nejslabší ze základních interakcí, má nekonečný dosah a je vždy přitažlivá. Nejvýznamněji tedy působí na objekty o velké hmotnosti."
Vezměme si nějakého zástupce hmoty. Třeba mě. Podle výše uvedené definice působím velmi slabě. Nicméně jsem přitažlivá stále a moje působení je neomezené. No a teď si představte s tím žít:
Myslím si, že blbost rozhodně nenadnáší (starší ročníky pochopí). Spíše své nositele dost zatěžkává. A protože nejvíc přitahuji objekty velké hmotnosti a ještě ke všemu z jakékoliv vzdálenosti... Co na tom, že slabě? Zato spolehlivě, stále a neomylně...
Dokud tedy existuji ve své hmotné podobě, svým gravitačním působením budu chtě nechtě přitahovat vše, včetně objektů, které jsou nositeli komplikací. Nedá se tomu vyhnout. Ledaže bych změnila formu své existence na nějakou nehmotnou, což se v brzké době rozhodně nechystám.
Na druhou stranu mám ve zvyku dívat se na věci z více úhlů pohledu. Takže nemůžu nedodat:
Svou gravitační silou přitahuji úplně všechny objekty, takže také ty s malou hmotností, které blbost nezatěžkává. A také že některé komplikace se jeví jako komplikace jen z dálky...
"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...
Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...
Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...