Záleží na tom, co máš uvnitř

05.09.2021

Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...

"Maminka se ještě namaluje, aby byla krásná."

"Ale ty jsi nejhezčí, když nejsi namalovaná."

Samozřejmě kecá!!!! Nicméně jsem si stoprocentně jistá, že to neřekla jenom proto, aby mě potěšila. Myslím si, že to neumí. Je sice celý táta, ale v tomhle je po mně. Když si něco myslí, tak to řekne. Když je naštvaná, tak řekne třeba i sprosté slovo. (Pominu, že v poslední době je s oblibou říká často jen proto, že ráda provokuje. To má taky po mně...)

Před sprchováním na mě v koupelně vždycky nejdřív vyskočí, aby se pochovala. Když jsem ji položila na zem a klekla si k ní, abych jí pomohla se svlékáním, podívala se mi do očí a s úplně vážnou tváří pronesla:

"Já vím, že nezáleží na tom, jestli někoho bouchneš nebo mu řekneš sprostý slovo, ale záleží na tom, co máš uvnitř."

Nějak jsem se v té chvíli nezmohla na slovo. Ale ráda bych k tomu dodala...

... nezáleží na tom, jestli někomu řekneš sprostý slovo. Někdy jedno sprosté slovo řekne mnohem víc než 10minutové vysvětlování.

... nezáleží na tom, jestli se někdy naštveš. Nevěř těm, kdo tvrdí, že naštvat se je špatné. Je to stejně dobré jako být veselá.

... nezáleží na tom, jestli na tebe někdy zařvu. Nejsem moc trpělivá, a když už něco říkám po osmé...

K životu patří všechno hezké i ošklivé (vlastně záleží jen na momentálním úhlu pohledu) a fakt nezáleží na tom, když ve špatné situaci uděláš něco špatného. Protože záleží jenom na tom, co máš uvnitř... když jsi uuuplně nenamalovaná...

"Touha po pozitivnějším zážitku je sama o sobě negativním zážitkem. Paradoxně přijetí negativního zážitku a zkušenosti je vlastně pozitivním zážitkem a zkušeností." (Mark Manson, Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le)



"Kdyby tahle ruka byla jazyk, mohla bych se mýt jako kočka."
Tím myslela svou levou ruku. Je levačka, a jak stála ve sprchovém koutu, stříkala si na levou ruku vodu ze sprchy a pak si s ní myla obličej. U táty má čtyři kočky, takže kočičí údržbu kožíšků a péči o zevnějšek zná velmi dobře. Teď jednu z nich...

Lezla na boulderu. Bylo to fakt vysoko. Teda z mého pohledu to bylo vysoko. Ona prostě lezla. A i když nejsem žádná super matka, jednu věc nikdy nedělám... nepodsouvám jí své strachy. Tak jsem ji nechala lézt a z jejího pohledu ji klidně podporovala, aby vylezla až nahoru. Pak se začala vracet dolů. Nádherně, obezřetně nožičkama hledala úchyty a...

Když byla nemocná a hlídala ji babička, chystala jsem se ráno do práce. Chodila jsem po bytě a jen tak komentovala, co dělám, abych na nic nezapomněla...

© 2020-2022 To je život... podle Pavlíny Sobolové. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!